Michal Meško, Martinus: Úspěch knižního giganta, který se neměří čísly
Jak lze budovat úspěšný byznys bez honby za růstem a proč je vize země čtenářů silnější než jakékoli KPI? V nejnovější epizodě podcastu Biznislab se Daniela Marušková, CMO ui42, bavila s Michalem Meškem, generálním ředitelem knihkupectví Martinus.
Martinus, knihkupectví s téměř 30letou historií, získalo množství prestižních ocenění - od Podnikatele roku přes ocenění Mastercard až po titul nejdůvěryhodnější značky od KPMG. Michal Meško v podcastu odhaluje překvapivý a netradiční přístup k budování firmy, který v dnešním byznys světě působí trochu jako z jiného světa.
Když je utopie silnější než byznys plán
Zatímco jiné firmy si stanovují agresivní procentuální cíle, největším cílem a vizí Martinusu je „snění o zemi čtenářů“. Tato utopická představa funguje v knihkupectví Martinus jako kompas, kterým se řídí a směřuje jejich všechna rozhodnutí. Michal Meško vysvětluje, že tato vize jim připomíná podstatu jejich práce: „spojovat lidi s knihami".
Pro Martinus je čtení více než jen spotřebou obsahu. Je to nástroj transformace společnosti. Věří, že „země, která čte, má šanci být lepší zemí" - empatičtější, rozhledovější a vzdělanější. V době, kdy žijeme v éře rychlých dopaminových hitů, Michal vnímá knihy jako „úžasný protilék na dnešní dobu".
Radikálně jiný pohled na růst
Možná nejpřekvapivější na filozofii knihkupectví Martinus je jejich přístup k růstu. Michal kategoricky tvrdí, že si nenastavují agresivní procentuální cíle růstu obratu nebo zisku. Místo toho vnímá růst jako „hezký vedlejší produkt toho, když se snažíte dělat něco nejlepšího a přinášet hodnotu".
Nejlepší, ne největší
Základním principem knihkupectví Martinus je jasné krédo: „chceme být nejlepší, ne největší". Pokud se ve snaze být nejlepší stanou i největšími, je to jen vedlejší efekt. Tato filozofie se projevuje i v jejich přístupu k expanzi, ve které upřednostňují růst po menších schodech než růst agresivně.
Svoboda bez investorů
Michal Meško připouští, že tento přístup má své kompromisy. Potenciálně pomalejší růst nebo absence "steroidů na růst" v podobě externích zdrojů, investorů jsou cenou za zachování hodnot a kultury firmy. Michal vnímá tuto svobodu jako „velké privilegium a dar".
Upřímnost o nedokonalostech
Navzdory idealistické vizi a hodnotám je Michal Meško upřímný o realitě. Otevřeně přiznává, že Martinus „není pohádka" a práce v něm není vždy "růžová". „Existuje x situací, kdy to prostě nefunguje ani u nás, jak by mělo".
Inspiroval se knihou o „radikální otevřenosti", která mu pomohla naučit se být „laskavý a zároveň přímý k lidem". Snaží se vytvářet prostředí, kde se lidé nebojí mluvit a cítí se vyslyšeni, ačkoli přiznává, že bariéry v komunikaci stále existují vzhledem k velikosti firmy s přibližně 800 lidmi.
Závěr: Jiný pohled na úspěch
Příběh knihkupectví Martinus je důkazem toho, že existuje alternativa k tradičnímu byznysovému přístupu založenému na agresivním růstu a maximalizaci zisku. Jejich filozofie postavená na hodnotách, dlouhodobé perspektivě a smyslu pro poslání ukazuje, že úspěch se dá měřit i jinak než jen čísly na účtu.
Důležité je „naslouchat sám sobě" a vědomě si vybírat, co nám přinese největší vnitřní naplnění, s vědomím kompromisů. Přístup knihkupectví Martinus je projevem hlubokého zamyšlení nad hodnotami a dlouhodobou udržitelností, což rezonuje s jejich vizí budování "země čtenářů".
