Média nedávno proběhla informace o tzv. „mluvících webech“, tedy funkcionalitě, která dokáže přečíst syntetizovaným hlasem předem určenou část stránky. Na první pohled zajímavé, ale nám od začátku nebyla úplně jasná oslovená cílová skupina.
Když přišly první požadavky na implementaci „mluvících webů“, pro lepší objasnění problematiky jsme oslovili předsedu Unie nevidomých a slabozrakých Slovenska, p. Branislava Mamojku. I přes zrakové handicap je aktivním uživatelem webu a společně se setkáváme na zasedáních pracovních skupin pro tvorbu standardů přístupnosti. Tady je jeho vyjádření k problematice „mluvících webů“:
Mluvící weby a jejich přístupnost pro osoby se zrakovým postižením
Branislav Mamojka
Stále častěji se vyskytuje na webových sídlech možnost změny velikosti písma a čtení textů na stránce pomocí syntetické řeči. Jsou to užitečné funkce pro lidi s mírnějšími poruchami zraku a s problémy čtení. Šíří se však i představy, že tyto funkce zajišťují přístupnost webových sídel a jejich obsahu nevidomým a těžce slabozrakým osobám, což není pravda. Samotná možnost změny velikosti písma a přečtení vybraného článku nebo části web stránky syntetickou řečí nezajišťují přístupnost webového sídla a jeho obsahu tak, jak je požadováno doporučeními WCAG 2.0 a vyhláškou MF SR 55/2014 o standardech pro informační systémy veřejné správy.
Je třeba si uvědomit, že každý uživatel si musí nejprve zapnout počítač, spustit prohlížeč a otevřít si požadovanou webovou stránku. Až na této webové stránce si může nastavit požadované zvětšení, vybrat článek, který chce číst a spustit čtení. To těžce slabozraké a nevidomé osoby nedokáží bez asistenčních technologií jako jsou programy na zvětšené zobrazení a/nebo programy nazývané čtečky obrazovky s výstupem v syntetické řeči. Pro tyto osoby zůstávají takto vybavené web sídla stále nepřístupnými pokud nemají k dispozici příslušné asistenční technologie. Pokud je však mají, pak nepotřebují ve webovém sídle zabudovanou funkci zvětšování a funkci čtení. Tyto funkcionality jim poskytují jejich asistenční technologie na podstatně vyšší úrovni, včetně možnosti individuálního přizpůsobení potřebám konkrétního uživatele. Samozřejmě, podmínkou uspokojivého fungování asistenčních technologií je design web sídla vyhovující požadavkům vyhlášky MF SR 55/2014.
Pokud jsou zrakové schopnosti uživatele natolik zachované, že je schopen po zapnutí počítače spustit prohlížeč, vyhledat a otevřít požadované webové sídlo a používat ovládací prvky na změnu zvětšení písma a/nebo spuštění čtení, pak mohou být uvedené funkce pro něj užitečné.
Funkce umožňující změnu velikosti písma umožňuje nastavit jen jeden z parametrů potřebných pro slabozraké lidi. Často však nezvětšuje vše, např. panely s ovládacími i prvky. Pro některé lidi je potřebná i změna typu písma, barev, kontrastu, pohybu po textu atd. Čtení textu z obrazovky syntetickým hlasem může být užitečné také pro mírně slabozraké osoby, které si ho dokážou spustit na vybraném textu. Má to smysl pro zmírnění únavy z čtení zrakem, ale i např. pro dyslektiky. Obvykle však není možné regulovat rychlost řeči a její další parametry zvyšující srozumitelnost.
Z uvedených důvodů považujeme tyto funkce za užitečné jen pro uživatele se oslabeným zrakem, mírnou slabozrakostí, zvýšenou unavitelností při práci s počítačem, pro osoby s poruchami čtení a pod. Neřeší však přístupnost pro osoby s reálnou úrovní slabozrakosti a pro nevidomé.
Obáváme se, že nepřiměřeně pozitivní propagací těchto funkcí a jejich významu pro nevidomé a slabozraké osoby mezi veřejností a v médiích by mohli někteří majitelé webových sídel získat dojem, že jejich zavedení je dostatečné na zajištění přístupnosti jejich webového sídla pro osoby se zrakovým postižením.
Existují iniciativy poskytující on-line službu zprostředkovávající přístup na webové sídla třetích stran pomocí syntetické řeči, která je realizována na serveru poskytovatele služby. Takové řešení poskytuje např. www.friendlyvox.com. Tato služba však zpřístupňuje jen konkrétní webové sídla (přesněji jejich vybrané části), které musí být poskytovatelem služby permanentně zpracovávány se souhlasem jejich majitele. Tedy ani tato služba nenahrazuje asistenční technologie. Poskytuje jen určitý vybraný okruh informací a omezený okruh funkcí na manipulaci s nimi, nikoli však svobodu výběru informací z internetu. Vyžaduje i trvalé připojení na internet, tedy neumožňuje off-line práci na vlastním počítači.
Branislav Mamojka, předseda Unie nevidomých a slabozrakých Slovenska
Toto vyjádření se snažíme chápat spíše pozitivně než negativně. Určitě nám pomůže lépe vysvětlit případným zájemcům o implementaci, kterým návštěvníkům funkcionality pomůže a pro koho je jen velmi slabě využitelná.
V ui42 se kromě použitelnosti webových stránek intenzivně věnujeme i přístupnosti webových sídel. Tato téma je aktuální hlavně u webů veřejné správy, ale netýká se jen jí. Sledujeme proto potřebnou legislativu, pracujeme na auditech, účastníme se pracovních skupin a přímo se podílíme na tvorbě standardů přístupnosti.
