Inspirace pro vývoj webů z WebExpo 2014

Inspirace pro vývoj webů z WebExpo 2014

Po loňské, pro mě premiérové, návštěvě webové konference Webexpo jsem se rozhodl z tohoto důvodu navštívit Prahu ještě jednou. Organizátoři slibovali kvalitní program a mnohá organizační vylepšení, což zvyšovalo mou zvědavost. A jaké to tedy bylo?

Organizace

Z organizačního hlediska prošlo Webexpo výbornými změnami. Celá konference se nekonala na jednom místě a v jedné budově, ale celkem na devíti místech. Zpočátku jsem nápad pořadatelů uspořádat konferenci na tolika místech považoval za ne právě nejlepší. Předpověď počasí také nehrala pořadatelům do karet, protože se každou chvíli schylovalo k dešti, což by přesun z jednoho místa na druhé dost znesnadňovalo. Nakonec to však bylo super - času na přesun mezi přednáškami bylo dost a člověk se mezi každou přednáškou postavil a nechal trochu proudit krev z hlavy i do jiných oblastí těla.

Původně ohlášený chybějící catering události vůbec neuškodil. Mohu dokonce říci, že se mi dostalo více jídla než minulý rok, kdy mělo být jídlo pro každého zdarma. Drobné občerstvení nechybělo snad na žádném místě a když se schylovalo k obědu, na různá stanoviště byly přistavené "foodtrucky", ve kterých se dalo koupit kvalitní jídlo za rozumnou cenu.

Za nejvýraznější a nejlepší změnu oproti minulému roku však považuji fakt, že řečníci nebyli nuceni používat angličtinu, ale mohli klidně přednášet v češtině.

To nejlepší na začátek

Co odrádí uživatele od používání produktu ještě před jeho pořádným vyzkoušením? Jaký je správný postup na zavádění změn v aplikaci? To jsou jen některé z otázek, které řešil Petr Douša ze samepage.io v přednášce Jak jsme nezískali milion uživatelů.

Pointa toho, co nám Petr ve své čtyřicetiminutové přednášce vysvětloval, se dá vyjádřit následující schématem:

Measure things -> Try things -> Measure things

Tento jednoduchý postup spočívá v tom, že při vylepšování produktu je potřeba nejprve analyzovat chování uživatelů na základě dat z webové analytiky. Následně se podle této analýzy navrhnou a vyzkoušejí řešení, která by měla pomoci uživatelům k lepšímu používání produktu. Na závěr je opět potřeba podívat se na data z webové analytiky a určit, co se podařilo vyřešit a co ne. Tento postup by se měl ideálně vykonávat v iteracích, až dokud není splněn určený cíl.

V krátkosti ještě uvádím několik zajímavostí, poznámek, znalostí, které jsem si z přednášky odnesl:

  • Chcete-li vyhodnotit, kolik má Vaše aplikace uživatelů, nedívejte se na počet zaregistrovaných uživatelů, ale na počet aktivních uživatelů (tj. takových, kteří používají Vaši aplikaci alespoň jednou za den / týden)

  • Zjednodušování registračních formulářů je sice výborný nápad, avšak jen do té míry, aby registrační proces nevypadal jako přihlašování. Pokud se registrační formulář začne velmi podobat na přihlašovací formulář, uživatelé se pravděpodobně přestanou registrovat a více uživatelů nezískáte.

  • Je-li na první použití aplikace potřebné ověření e-mailu, až 67% uživatelů nedokončí registraci a nikdy aplikaci nepoužije.

  • Zaváděné změny je vhodné ověřovat pomocí A/B testování. Ideální je, pokud se A/B testování používá v iteracích - k existujícímu (dosud nejlepšímu nalezenému) řešení se přidá nové, lepší řešení. Toto se opakuje, až dokud není dosaženo požadovaného výsledku.

  • Čísla často říkají něco jiného než pocity.

Webová typografie na responzivních webech

Přednáška o responzivní webové typografii sice na první pohled nevypadala příliš lákavě, nakonec mě však obsahem v dobrém překvapila. Řečník, Marko Dugonjić ze Smashingmagazine, představil několik řešení na nejčastější typografické problémy, které je potřeba řešit při responzivních webech.

  • Nadpis, který na desktopu vypadá dobře, často na mobilu zabere příliš mnoho místa. Rozdíl je také v zobrazení při různé orientaci zařízení (vertikálně / horizontálně). Je třeba si s tím pohrát a netvořit příliš dlouhé nadpisy.

  • Aby se text dobře četl, ideální je mít v řádku 66 znaků (je třeba se držet v rozmezí 45-75 znaků na řádek).

  • Velikost textu na mobilních zařízeních by měla být přizpůsobena tomu, jak budou uživatelé aplikaci používat a z jaké vzdálenosti budou text číst. Je rozdíl číst text v autě z větší vzdálenosti (např. při sledování GPS navigace) a při psaní e-mailu z menší vzdálenosti, když se na displej díváme z menší vzdálenosti. Na testování je vhodné použít webovou aplikaci, která mění velikost písma na základě vzdálenosti uživatele od displeje (kamery).

  • Jaká je ideální výška řádků? Pokud text vypadá jako "bullet list", řádky jsou příliš vysoké. Pokud však diakritická znaménka (např. měkčení) v jednom řádku splývají s textem v řádku nad nimi, výška řádku je příliš malá.

  • Jaká je ideální hodnota vzdálenosti mezi písmeny? Text se lépe čte, když je mezi písmeny větší mezera (tak, jako například v novinách). Obecně se nedá určit ideální hodnota, je však vhodné tweakovat v hodnotách 0.01em.

  • Information density - na desktopu je vhodné obsah zobrazovat ve třech sloupcích. U tabletů by se obsah měl vkládat do maximálně dvou sloupců. Na mobilních telefonech je vhodné, pokud se veškerý obsah zobrazuje v jednom sloupci.

Hvězda z MariaDB

Jako web developer používající různé databázové systémy, jsem si nemohl nechat ujít přednášku Colina Charlese, který vysvětlil rozdíly mezi MariaDB a MySQL. Hned na začátek jedna zajímavost - 19 z 20 nejnavštěvovanějších webů běží na některé z variant MySQL. Ani jeden z nich však neběží na "čistém" MySQL. A teď už k novinkám a rozdílům mezi MySQL a MariaDB. Uvádím výhody, které má MariaDB oproti MySQL:

  • Microseconds feature - ukládání času v mikrosekundách

  • Virtuální sloupce (virtual columns) - něco jako view v MySQL s tím rozdílem, že data ve virtuálních sloupcích se počítají při vkládání do databáze a jsou tedy perzistentní na rozdíl od používání views, při kterých se data přepočítávají až při vybírání z databáze.

  • GIS (geographic features) - podpora pro ukládání geografických souřadnic a počítání vzdálenosti

  • Fulltext search via SphinxSE

  • Dynamické sloupce (dynamic columns) - podpora vytváření virtuálních sloupců rozdílných pro různé řádky, podobně jako u Cassandry.

  • SPIDER storage engine - horizontal partitioning

  • Spouštění EXPLAIN pro již běžící příkazy

  • Nová syntaxe pro KILL příkaz. Možnost "zabít" běžící dotaz na základě připojení nebo query_id.

  • PCRE regulární výrazy (regular expressions) - podpora příkazů REGEXP_REPLACE, REGEXP_INSTR, REGEXP_SUBSTR.

Jaké to tedy celé bylo?


Celkově událost Webexpo 2014 hodnotím pozitivně. Z organizačního hlediska prošlo Webexpo velkými změnami, které ve mně zanechaly velmi pozitivní dojmy. Z pohledu web developera mě zklamaly některé přednášky, ve kterých se řečníci snažili zaměřit na jeden konkrétní produkt (Datamining) nebo na velmi specifický use-case (Nativní aplikace v HTML5). Když se však na event podívám z pohledu člověka, kterého zajímá i webová analytika, určitě nemohu říci, že by toho bylo málo zajímavého. Bylo skvělé vyslechnout si zajímavé přednášky osobností jako Marko Dugonjić (Smashingmagazine), Colin Charles (MariaDB) či James Waldrop (Twitter).

Přečtěte si také

Děkujeme za odběr!
Brzy dostanete náš newsletter.
Ups! Tento email už je registrován
Email už máme v databázi, zkontrolujte si schránku nebo použijte jiný mail
Ups! Tento email je nesprávný
Email nemá správný formát
Ups! Neznámá chyba
Prosím, zkuste to později

Konzultace zdarma

S čím byste potřebovali pomoci?

Vyberte všechny možnosti, které se vás týkají

Potřebujete ještě s něčím pomoci?

Vyberte si další oblast

Zanechajte nám na vás kontakt

Formulář byl úspěšně odeslán.