WebExpo 2012
Sobotní program byl stejně nabitý jako páteční.
Tomáš Procházka, Moje zápisky z designu
Přiznám se, zasnuli jsme. Ne kvůli nočnímu životu, selhal lidský faktor. Můj budík ve výborné Motorole Defy mám nastavený od pondělí do pátku, v sobotu nezvonil... Takže jsem stihl jen konec této přednášky. Bylo to o designu z různých pohledů...
Tomáš Jukin, Ekosystém. Tak se tvoří weby
Ruby on Rails. Open source webový framework, který je optimalizován pro radost a produktivitu. To píší na jeho oficiální stránce a Tomáš se nás snažil přesvědčit, že to opravdu tak je. Jeho přednáška byla energická, zvyšoval hlas, snažil se to hrát. Ok, možná to nepatří do Dev Hall, ale bylo to vytržení ze všednosti. Ruby on Rails funguje na začátku projektu velmi silně z příkazové řádky. Vygeneruje adresářovou strukturu, nakonfigurujete přístup do databáze a za 10 minut máte login, registraci a správu uživatelů s admin rozhraním. Hmm, efektní. Samozřejmě, že nebyl čas na další debatu o tom, že co s tím generovaným kódem, jak složitě se to upravuje a tak.
Ono čím dál častěji vidím trend, že programátor více konfiguruje různé XML, YAML, píše do konzole, restartuje server než programuje samotný kód. Tomáš neustále zdůrazňoval, že RoR je opravdu ekosystém, tedy ucelená sada nástrojů, které spolupracují od návrhu přes výrobu až po deployment aplikace.
Byla to dobrá přednáška. Škoda, že nemám čas si něco v RoR vyzkoušet.
Jan Šrůtek, Malá kognitivní psychologie pro velký interakční design
Tento název jsem si musel zkopírovat z webu WebExpo. Přednášejícího jsem si pamatoval z minulého roku, byl dobrý. Tak jako tentokrát. Byl velmi konkrétní v radách, jak udělat interakci a design lepším. A jak tedy?
- Používejte inline validaci u formulářů.
- Formuláře by měly být na začátku co nejjednodušší. Najděte způsob jak vizuálně neodradit uživatele od jejich vyplnění.
- Spojte na webu relevanci, emocionalitu, zábavu, humor. I na eshopu se to dá.
- Respektujte pravidla použitelnosti. Testujte vaše weby, čtěte Nielsena. I 20 let stará pravidla jsou relevantní.
- Inspirujte se v počítačových hrách. Ukážte funkcionalitu, až když je potřebná. Nenabízejte všechno najednou.
- Rozlišujte mezi rozpoznáním a vybavením. Rozpoznání charakterizuje např. autocomplete. Nevíte přesně co hledáte, ale autocomplete napoví. Kdyby tam nebyl, musíte si přesně vybavit např. jméno autora nebo název produktu. A to je často právě to, co nevíme.
Byla to dobrá přednáška, obsahově i prezentačně.
Jiří Knesl, Souboj frameworků
Jaký framework zvolit, to je otázka! Jirka definoval 16 úkolů a do souboje vybral tyto nástroje: Ruby On Rails, Yii, čisté PHP (programoval Jakub Vrána), Symfony a Nette. Každý zástupce platformy vypracoval samostatně definované úkoly. A závěr? Pokud můžete, najměte si Jakuba Vránu! To tedy znamená, že čisté PHP zvládlo úkoly nejrychleji ze všech. Ze začátku je to překvapující, ale vyplývá z toho několik zásadních věcí:
- PHP vyhrává, ale musíte ho umět tak, jako Jakub Vrána. Obecné pravidlo zní, že jakýkoliv framework jdete použít, měli byste dokonale ovládat jazyk, ve kterém je napsán.
- Frameworky, které generují kód (RoR, Yii) jsou ze začátku velmi efektivní, dokážou vygenerovat administraci, CRUD operace (tzv. scaffolding). Ale pokud je potřeba kód dále upravovat, náskok se snižuje.
- Kódovat bez nutnosti sdílet kód je opravdu nejrychlejší v PHP. Výsledek je sice klasický PHP „spaghetti“ kód, ale je to efektivní. Na takovém kódu však nemůže pracovat více lidí, rozumí mu jen jeho tvůrce.
- V Nette jsou velmi dobře udělané formuláře. Pokud je potřebujete ve své aplikaci, vyzkoušejte ho.
- Validace formulářových prvků je nejméně „ukecaná“ v RoR. Není třeba psát řádky kódu.
Na tuto přednášku jsem se už těšil předem a pokud Aaron Walter byl nej v Design Hall, Jiří byl pro mě nejlepší v Dev Hall. Bylo to praktické shrnutí, testované na reálných úkolech. Nepomohlo mi určit favorita mezi frameworky, ale určitě mi pomůže s výběrem v budoucnosti.
Lukáš Kokoška, Responsive je jen začátek
Lukáš pracuje v seznam.cz a má na starosti vývoj mobilní verze jejich portálu. To je zárukou množství informací, získaných na velké vzorce zákazníků. V úvodu se věnoval mobilním zařízením. Na trhu je jich nyní obrovské množství s velkým rozptylem výkonu a rozlišení obrazovky. Jen malé procento lidí si kupuje mobil pro jeho nabité funkce, v globále rozhodují tak „trapné“ parametry jako barva nebo vzhled. Při návrhu mobilního webu je proto třeba:
- Nepředpokládat, že uživatel má poslední mobilní špičku za 600 eur. Otestujte stránky i na běžných smartphonech a sledujte jak se to celé chová.
- Rychlost je nejdůležitější. Mobilní stránky musí být rychlé.
- S rychlostí souvisí optimalizace. Nainstalujte si pluginy na zpomalení internetového připojení na úroveň EDGE nebo slabšího 3G, optimalizujte počet requestů, obrázků. Není všude WIFI nebo rychlé mobilní připojení.
- Responsive design není lék na všechno. Předpokládejte, že někteří uživatelé neuvidí všechno a sledujte, co se pak stane.
- Že prý na mobilních stránkách uživatelé nehledají, nepotřebují kategorie a složité dělení. Něco na tom bude.
Přednáška velmi dobrá, dýchaly z ní zkušenosti z praxe.
Radek Pavlíček, Přístupnost není charita
Radka si dobře pamatuji z minulého WebExpa, kde jeho nevidomý kolega předváděl ovládání iPadu. Tentokrát to bylo ale o něčem jiném. Už tu bylo dost přednášek o tom, jak dělat přístupný web, teď Radek vysvětloval doslova „kde jsou v tom peníze“. Na příkladu Tesco UK demonstroval, že má smysl dělat přístupný web. Tesco svého času udělalo speciální web Tesco ACCESS, který byl přizpůsobený pro co nejlepší použitelnost. Časem na něm začali nakupovat i nijak nehandicapovaní návštěvníci, protože byl jednoduchý na používání a z okrajového projektu se stal hlavní eshop. Investice v desítkách tisíc liber se změnila na milionový obchod.
Co z toho vyplývá? Že přístupný web není jen pro handicapované a že pravidla pro jeho tvorbu mají velký přesah.
Lukáš Linhart, Node.js: zápisky z fronty
Javascript na serveru i na klientovi, jeden jazyk na všechno. To je základní informace. Hype kolem Node.js sílí a proto má vždy smysl dozvědět se o něm více. Lukáš vysvětlil, jak se historicky vyvíjelo programování web aplikací od HTML přes iframe, PHP, šablony, CMS až po Ruby on Rails. Situace se však mění. Dnes je běžné, že projekt využívá dvě, tři různé databáze a objektům dochází dech. Ty jsou dobré nad řádkem tabulky, ale ne až tak úplně sedí na více-zdrojové modely. Tady se dobře hodí právě node.js. A také je velmi vhodný na jednostránkové AJAX aplikace, příkladem ať je Gmail.
Byla to slušná přednáška, autor se sice trochu navážel do PHP, ale dobře to dělal. Chce nás jen provokovat se podívat i na něco jiného.
Michal Bachman, Úvod do grafové databáze Neo4j
Neo4j je databáze. NoSQL databáze. Grafová databáze. Neznámá databáze. Na otázku Michala, kdo už něco v Neo4j zkoušel se zvedlo pár rukou z celé haly a na další, že kdo s ní reálně pracoval se zvedly dvě. A jedna byla moje, protože tuto skvělou věc používáme na jednom z našich projektů!
Ale k věci. Grafová databáze je ve své podstatě velmi jednoduchá věc. Nakreslíte si vrcholy (uživatele), mezi nimi nějaké ty vztahy (followeri, přátelé) a máte Facebook. No, tak jednoduché to není, ale podle mě čeká tento projekt velký úspěch. Grafy jsou všude. Uživatelská práva jsou graf, stránky v CMS mohou být graf, související produkty jsou graf. Pokud ve svém projektu najdete graf, použijte Neo4j, velmi vám pomůže.
Byla to výborná přednáška. Jelikož to byl úvod a něco už jsem s Neo4j dělal, trochu jsem se ze začátku nudil, ale za ten čas jsem si připravil pár otázek. Po přednášce Michal ještě minimálně hodinu odpovídal na otázky, což jen potvrdilo velký zájem
