Co dělá z Česka a Slovenska vhodné prostředí pro rozvoj e-shopů? Jaké by měly být první kroky při jeho zakládání? V čem může provozovatelům on-line obchodů pomoci ERP systém?
Odpovědi na tyto a další otázky poskytl společnosti Solitea Robert Mráz, spoluzakladatel ui42, jehož nejoblíbenější částí práce jsou právě technologie – speciálně IT a ještě speciálnější ty webové. Proto má u nás v ui42 na starosti technologické aspekty služeb a produktů, vedle toho působí jako vedoucí vývojářského týmu. Zároveň dohlíží i na finance, smlouvy a další procesy. Mimo ui42 vyučuje na bratislavské Univerzitě Komenského, kde vede kurz o vývoji a životě webových aplikací.
O Česku a Slovensku se v poslední době mluví jako o e-commerce velmocích. Je to pravda? Pokud ano, co z nich tvoří pro růst e-shopů vhodné prostředí?
Nejen v poslední době, ale v podstatě odjakživa je hlavně Česko e-commerce velmocí. Slovensko sice mírně za Českem zaostává, avšak vůči ostatním okolním zemím jsme stále určitě vpředu.
Tento trend zajišťuje vhodné prostředí, které je tvořeno kombinací šikovných, technicky a obchodně zdatných, kreativních lidí, které s ohledem na novost celé internetové technologie, nebrzdí historický deficit dědictví socialismu. I během minulého režimu drželo Československo prst na tepu celosvětového IT vývoje a v rámci socialistického bloku jsme byli v této oblasti jasným lídrem.
Jak tomuto růstu pomohla restriktivní opatření spojená s pandemií koronaviru? Lze se setkat s názorem, že ve výhodě jsou ti podnikatelé, kteří zvládli rychlý přechod z kamenné prodejny do e-shopu.
Růst on-line prodeje tu byl i bez pandemie. Je však pravdou, že pandemie ještě více posunula obecné vnímání důležitosti on-line prodeje. Hlavně však výrazně posunula dopředu podpůrné off-line služby, např. kurýrní. To umožnilo on-line obchodům lépe využívat potenciál, z kterého se stále využívá jen malá část.
I tak se ale našly případy obchodníků, kteří i přes několikanásobný nárůst objemu on-line prodeje nedokázali kompenzovat propad prodejů v kamenných prodejnách.
Tvrdění, že podnikatelé, kteří se umí rychle přizpůsobit novým podmínkám, jsou ve výhodě, je platné univerzálně. Život koneckonců mění podmínky často a rád.
Znamená to tedy, že pokud se podnikatelé rozhodli spustit e-shop až teď, zmeškali svou příležitost a budou tak mít těžší podmínky oproti e-shopům, které vznikly během korona krize?
S tím bych opatrně nesouhlasil. V on-line prostoru stále čekají obrovské příležitosti, proto je potřeba udržet si odvahu a touhu experimentovat. Dlouhodobě přežijí jen ty nejlepší e-shopy. Tedy takové, které budou nabízet nejžádanější zboží a služby za nejpřiměřenější ceny. Nemusí ale automaticky jít o e-shopy, které jsou na trhu nejdéle, či naopak vznikly v době koronakrize. Je možné, že e-shopy, které tu budou nejúspěšnější za 10 -15 let, ještě ani nevznikly.
Pravdou však je, že rozjíždět nový byznys v době krize bývá výhodnější. Turbulentní prostředí přeje novým a inovativním e-shopům mnohem více, než zkostnatělým a zaběhnutým molochům.
Řekněme, že některý z čtenářů právě zvažuje svůj vstup do e-commerce, ale neví, kde má začít a co všechno má mít připravené. Na co by se měli podle Vás tito lidé během „tvorby základů“ e-shopu nejvíce zaměřit?
Je rozdíl v tom, zda vstup do e-commerce je jen rozšířením už zaběhnutého kamenného prodeje nebo začínáte s byznysem na zelené louce.
Pro ty, kteří svůj byznys o e-commerce jen rozšiřují, je největší výzvou pochopit rozdíly mezi klasickým a on-line prodejem. Také je potřeba najít nebo zaškolit ty správné lidi tak, aby uměli zajistit všechny potřebné činnosti.
Výhodou zaběhnutých byznysů je i fakt, že obvykle mají už dobře zajištěný nákup, evidenci, skladování, balení, dopravu, jakož i cenotvorbu či financování.
To vše si musí nový byznys postupně vybudovat, což je časově i finančně náročné. Výhodou při budování e-commerce byznysu od nuly je možnost vybrat si jednotlivé komponenty a nastavit postupy tak, aby byly na míru ušité on-line podnikání.
Samozřejmě, v obou případech by měl být prvním krokem průzkum poptávky a konkurence. Na webu můžete zjistit, jaký je skutečný dopyt po zboží, které chcete prodávat. Můžete zjistit, jaké jsou ceny konkurence, objem jejich prodejů a identifikovat jejich silné a slabé stránky.
V neposlední řadě je potřeba rozumně rozložit své síly a finance do delšího časového úseku, abyste si je „nevyplýskali“ hned na začátku.
Jaké nejčastější chyby či špatná rozhodnutí dělají podle Vás lidé při zakládání a rozjezdu e-shopu a jak se mohou těmto chybám vyhnout?
Kdysi bývala nejčastější chybou názor, že nejlepší šanci na rozjezd e-shopu má programátor, protože si ho umí naprogramovat podle sebe. Pravdou však je, že e-shop je v jádru jen další podobou obchodu, a proto jediný, pro koho má smysl rozjíždět svůj e-obchod, je člověk, který je rodilým obchodníkem. Tento člověk rád prodává, rád nakupuje, dokáže vycítit potřeby lidí a ví, za které zboží jsou ochotni zaplatit. E-shopy, které v úloze hlavního tahouna nemají schopného obchodníka, mají prakticky nulovou šanci na úspěch či další růst.
Vše ostatní bych nenazval ani tak chybami, jako spíš slepými uličkami. Vyhnout se jim nejde. Důležité jsou tu dvě věci – umění přiznat si, že to co jsem udělal nevedlo k požadovanému výsledku, a pak snaha udělat to znovu, nějak lépe.
Nové e-shopy se budou muset vypořádat s početnou a často už zaběhnutou konkurencí. Co byste poradili novým e-shopům, které se snaží uspět?
Žijeme v rychlé době, proto uživatelé určitě ocení e-shop, na kterém si zboží rychle a bez problémů vyberou a objednají přes smartphone, přičemž očekávají, že jim zboží bude rychle doručeno (ideálně do 24 hodin). Pokud k tomu máte i zajímavý sortiment, který je dostupný na skladě v dostatečném množství a za dobrou cenu, tak máte velkou šanci prorazit i mezi zaběhnutou konkurencí.
Řekněme, že se výše zmíněnému čtenáři podařilo e-shop rozjet a prorazit s ním. Počet objednávek mu roste a s ním i množství nutné administrativy. Zároveň se objevují i první nedostatky – nepořádek na skladě, chybně vybavené objednávky, pozdní expedice vinou vytíženosti a podobně. Jaký další krok byste mu v této fázi poradili?
Automatizovat procesy. Tady je dobré zapojit zdravý selský rozum a začít u největších slabých míst. Pokud máme hodně skladových položek, na skladě nám leží zboží za hodně peněz, ale i přesto nezvládáme včas vyřizovat objednávky, je třeba nejdříve uklidit sklad.
Avšak bez ohledu na to, kterým procesem začnete reálnou implementaci, načrtněte si předem alespoň top level architekturu celého řešení. Tady doporučuji najít si odborníka, ideálně zkušeného systémového architekta, a nechat ho vytvořit návrh. Podobně jako byste chtěli postavit komplex budov. Nezačnete rovnou stavěním jedné budovy, ale necháte si načrtnout plán celé zóny, který bude zohledňovat vazby mezi jednotlivými částmi.
V IT sice bourání staveb není až tak drahé, jako ve stavebnictví, ale i tady se může špatně navržené řešení několikanásobně prodražit a být výrazně pomalejší. Takové řešení by vás následně omezovalo v růstu a osobně znám byznys, který právě taková chyba „zabila“.
Pokud se obchodník rozhodne pro propojení e-shopu s ERP systémem, podle čeho by měl vybrat vhodné řešení a jaké otázky by měl mít připravené pro dodavatele daného řešení?
První kolo výběru ERP systému by mělo zohledňovat hlavně plánovanou velikost e-shopu, zda plánujete 50 nebo 50 tisíc transakcí denně. Zda chcete mít v sortimentu 50 produktů nebo milion. A zda chcete prodávat v jedné zemi nebo do celého světa. U všech ERP systémů, které dokážou splnit uvedená očekávání a které lze navzájem propojit, bych následně požádal o orientační cenu a stanovil si dostupný rozpočet.
Následně bych si vybral mezi dodavateli, kteří umí ve stanoveném rozpočtu dodat požadované systémy i s propojeními, podle toho jak si rozumím s konkrétními lidmi, kteří implementaci budou realizovat. Vše jde mnohem lépe, pokud spolupracující týmy sdí
